Úvod
Novelou trestního zákoníku a trestního řádu došlo k poměrně rozsáhlým změnám v oblasti podmíněného propuštění odsouzených z výkonu trestu odnětí svobody.
Dle dřívější právní úpravy mohl odsouzený o podmíněné propuštění žádat v případě, že vykonal alespoň polovinu uloženého trestu odnětí svobody nebo v případě, že odsouzený, který nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin, a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu trestu odnětí svobody. Po novele trestního zákoníku již uvedené neplatí.
V tomto příspěvku bych se ráda věnovala možnosti podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a průběhu procesu žádání o podmíněné propuštění z výkonu trestu.
Dělení trestů
V prvé řadě by bylo vhodné si vysvětlit, co je to vlastně přečin, zločin a zvlášť závažný zločin. Tyto termíny jsem uváděla již v úvodu příspěvku, věřím, že pro člověka nepůsobícího každodenně v právu mohou být tyto termíny matoucí.
Trestní zákoník definuje dva druhy trestných činů, přečiny a zločiny. V rámci kategorie zločinů pak trestní zákoník vymezuje samostatnou podskupinu zločinů, a to zvlášť závažné zločiny.
Přečiny jsou dle dikce zákona „všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let[1]“. Jedná se tedy o všechny nedbalostní trestné činy, které ke spáchání nevyžadují úmysl. Mezi tyto trestné činy řadíme všechny ty činy, které byly spáchány z důvodu opomenutí, nedostatečné pozornosti, kontroly či nedostatečnému zabezpečení. Druhou kategorií přečinů jsou pak trestné činy úmyslné, na než trestní zákoník stanovuje horní hranici trestní sazby do pěti let. Jednoduše řečeno, jedná se o trestné činy, u kterých můžete být odsouzeni k trestu odnětí svobody maximálně do 5 let. Přečiny jsou například usmrcení z nedbalosti, ohrožení pod vlivem návykové látky, výtržnictví nebo podvod do výše škody sto tisíc korun českých, ale i znásilnění.
Naopak zločiny jsou dle definice trestního zákoníku všechny trestné činy, které nejsou přečiny. Trestní zákoník si v této části usnadnil práci a využil pro definici zločinů princip negativního výčtu. Zločiny v sobě ukrývají speciální kategorii trestných činů, a to zvlášť závažné zločiny. Zvlášť závažné zločiny definuje trestní zákoník jako ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Řadíme mezi ně například vraždu, podvody s výši škody přesahující 10 milionů korun českých nebo účast na organizované zločinecké skupině. Ostatní trestné činy, které mají nižší trestní sazbu v horní hranici, jsou zločiny.
Proč jsme si definovali druhy trestných činů? Tento příspěvek se má věnovat podmíněnému propuštění z výkonu trestu a definice spáchaného trestného činu je pro určení možného dne opuštění zdí věznice rozhodující.
Podmíněné propuštění
Podle novely trestního zákoníku je možné žádat o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po jedné třetině, po jedné polovině nebo dvou třetinách vykonaného trestu. Trestní zákoník přímo říká, že soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Druhou podmínkou je pak již zmíněné vykonání trestu alespoň ve výši jedné třetiny, jedné poloviny, eventuálně dvou třetin.[2] V případě, že odsouzenému byl uložen trest v délce např. 4 let (za přečin), je možné žádat o propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po jedné třetině vykonaného trestu. Odsouzený se v tomto konkrétním případě může dostat na svobodu po 16 měsících, tj. 1 roce a 4 měsících. V případě, že je pachatel trestného činu odsouzen za trestný čin zločinu, je možné o podmíněné propuštění žádat na základě stejného pravidla. Rozdíl nastává až u zvlášť závažných zločinů. Pachatel odsouzený za zvlášť závažný zločin může žádat o podmíněné propuštění z výkonu trestu po jedné třetině vykonaného trestu pouze v případě, že se jedná o jeho první trest odnětí svobody a zároveň nejde o trestný čin výslovně uvedený v § 88 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, kde lze žádat podmíněné propouštění až po výkonu jedné poloviny uloženého trestu ani trestný čin výslovně uvedený v § 88 odst. 4 trestního zákoníku, kde lze žádat podmíněné propouštění až po výkonu dvou třetin uloženého trestu. Po jedné třetině výkonu trestu odnětí svobody tak nemůže být propuštěn například pachatel vraždy, teroristického útoku nebo pachatel, který znásilnil dítě. Lidově se dá říci, že o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po jedné třetině (event. jedné polovině) vykonaného trestu nemohou žádat pachatelé těch morálně nejhorších trestných činů anebo ti, kteří ve výkonu trestu odnětí svobody již v minulosti byli.
Nyní máme definované, kdy může být odsouzený propuštěn z výkonu trestu. Jak toho ale dosáhne?
Žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se neděje automaticky, podmíněné propuštění je závislé na žádosti odsouzeného a následném projednání u soudu.
Novelou trestní řádu se do právní úpravy dostala nová podmínka v podobě nutnosti podávat žádost o podmíněné propuštění přímo k rukám ředitele věznice, ve které odsouzený vykonává svůj trest. Dle dříve platné právní úpravy se návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu podával okresnímu soudu, v jehož obvodu se nacházela věznice, ve které odsouzený vykonával svůj trest. Nutnou součástí rozhodnutí o propuštění z výkonu trestu byl posudek (stanovisko) o chování odsouzeného v době výkonu trestu. Toto stanovisko si soudy vyžadovali od ředitelů věznic až na základě napadnuté žádosti o podmíněné propuštění. Tento postup v sobě zahrnoval značné byrokratické náklady a průtahy. Ovšem novela trestního řádu tomuto dala za dost. Díky novele bude návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu již obsahovat stanovisko ředitele věznic o chování odsouzeného v době výkonu trestu. Návrh na podmínění propuštění totiž zasílá soudu právě věznice. Soud tedy bude mít veškeré podklady pro rozhodnutí a bude moci o podmíněném propuštění rozhodnout téměř okamžitě.
Závěr
Domníváme se, že novela trestního řádu bude mít za následek zrychlení rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu. Novela trestního zákoníku naopak může napomoci napraveným odsouzeným v dřívějším zapojení se zpět do řádného života ve společnosti.
Pevně věřím, že tento malý exkurz do světa trestního práva byl zajímavý. Zároveň doufám, že se veškerému trestnímu právu ve svém životě vyhnete. V případě, že tomu bude opakem, rádi Vám u nás v kanceláři s Vašim problémem poradíme. Samozřejmě se na nás můžete obrátit s problémy týkající se nejen práva trestního, ale i práva obchodního, občanského či správního.
Budeme se těšit na viděnou u nás v kanceláři.
[1] § 14 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
[2] § 88 odst. 1, 4 trestního zákoníku
