Dne 12. března 2020 byl usnesením vlády vyhlášen nouzový stav. Od tohoto dne bylo přijato nespočet opatření, která slouží k zastavení šíření nákazy koronavirem. Jedním ze zásadních opatření, které vláda ČR přijala, bylo jednoznačně uzavření obchodů, provozoven, podniků či prodejen fyzických podnikajících osob případně právnických osob, s jednotlivými výjimkami stanovenými v nařízení. Společně s omezením pohybu osob v ČR jdou ruku v ruce problémy ať již malých či velkých podnikatelů, kterým vznikají nemalé škody způsobenými těmito opatřeními. Mnoho zaměstnavatelů aktuálně řeší vyplácení mezd svým zaměstnancům, případně splatnost svých pohledávek vůči dodavatelům či jiným osobám. Co se týče vyplácení mezd zaměstnancům, tak pro tento případ vláda vytvořila program Antivirus. Bližší specifikace o tom, kdo tento program může využít a v jaké míře je blíže specifikováno na obrázku níže.
Velice zajímavým tématem probíraným odbornou veřejností je ovšem náhrada škody dle zákona č. 240/2000 Sb. krizový zákon (dále jen „KZ“). Toto téma se stalo ve společnosti velice probíráno, jelikož vláda od 12. 3. 2020 vydávala opatření na základě KZ, nicméně od 24. 3. 2020 byla opatření přijata na základě zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZoOVZ“). Jedním z hlavních problémů na tomto postupu je ten, že v ZoOVZ není ustanovení týkající se náhrady škody. Toto jednání vyvolalo ve odborné společnosti diskuzi a bylo podáno několik správních žalob. Stěžejním se stalo rozhodnutí Městského soudu v Praze, který s účinností k 27. dubnu zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví týkajících se omezení volného pohybu a maloobchodního prodeje. Vláda tak opět přistoupila k přijetí opatření na základě KZ a opět se tedy dostáváme k náhradě škody specifikované v § 36 takto:
„Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám“. Fyzické či právnické osobě tedy vzniká nárok na náhradu škody, který může písemně uplatnit u příslušného krizového řízení (vláda ČR případně orgán zmocněný k vyřizování těchto nároků). Je také důležité zmínit, že tento nárok je třeba uplatnit do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděli, případně do 5 let od vzniku škody.
K tomu, aby byl nárok na náhradu řádně uplatněn, tak musí být podán písemně a musí mít zejména náležitosti jako: Označení žadatele, respektive poškozeného; Vyčíslení škody; Důvody vzniku nároku na náhradu škody; Důkazy prokazující příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a krizovými opatřeními, důkazy prokazující uplatnění nároku včas; Podpis a datum
Jako důkazní prostředky mohou posloužit zejména účetní záznamy, dodavatelské smlouvy, fotografie, výpisy z účtu či jiné. Je zde nutné prokázat zejména příčinnou souvislost mezi zavedenými opatřeními a vzniklou škodou. Daná opatření byla v minulosti používána v souvislosti s povodněmi, nicméně v mnohem menší míře než dnes, a tak je velice obtížné předjímat, do jaké výše nároku bude poškozený úspěšný například v souvislosti s ušlým ziskem.
To s jakou úspěšností budou jednotliví žadatelé o náhradu škody úspěšní je možné jen polemizovat. Je ovšem jisté, že tito žadatelé budou muset prokázat příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a krizovými opatřeními. Prokázání této skutečnosti bude pro žadatele zřejmě to nejobtížnější
Víme, že daná situace není lehká zejména pro podnikatele, a proto v případě jakýchkoliv problémů se neváhejte obrátit na naši advokátní kancelář, kde Vám pomůžeme nastalou situaci zvládnout co nejlépe.
