Zákonem č. 287/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dochází ke změnám:
- trestního zákoníku
- trestního řádu
- občanského soudního řádu
- zákona o veřejných sbírkách
- zákona o elektronických komunikacích
- zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
- zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
- zákona o zadávání veřejných zakázek
Některé zaváděné změny jsou pouze technické povahy, jiné jsou zcela věcné a zásadní, z nejdůležitějších uvádíme:
- zavedení nového trestného čin „Maření spravedlnosti“ do trestního zákoníku
- změna u trestného činu „Podplácení“ a „Nepřímé úplatkářství“
- rozšíření skutkových podstat trestných činů „Legalizace výnosů z trestné činnosti“ a „Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti“.
- zavedení nových pojmů „Nástroj trestné činnosti“ a „Výnos z trestné činnosti“
- vydání příkazu k uchování dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací na území České republiky
- mezinárodní součinnost České republiky a cizích států při uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací
K bodu a)
Trestný čin „Maření spravedlnosti“ obsahuje v § 347a trestního zákoníku dvě základní skutkové podstaty: Odst. 1: „Kdo pro účely zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízení anebo v takovém řízení předloží věcný nebo listinný důkazní prostředek, který má podstatný význam pro rozhodnutí, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, anebo padělá nebo pozmění takový důkazní prostředek v úmyslu, aby byl použit jako pravý, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“, odst. 2: „Kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí prospěch jinému nebo pro jiného za účelem spáchání trestného činu křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346) nebo křivého tlumočení (§ 347), bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.“
K bodu b)
Dále dochází ke změně u trestného činu „Podplácení“ v § 332 a trestného činu „Nepřímé úplatkářství“ v § 333, kdy tyto trestné činy může spáchat pachatel „sám nebo prostřednictvím jiného“.
K bodu c)
Ruší se § 214 a § 215 trestního zákoníku, trestné činy „Podílnictví“ a „Podílnictví z nedbalosti“, kdy o tyto jsou rozšířeny skutkové podstaty trestných činů „Legalizace výnosů z trestné činnosti“ v § 216 a „Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti“ v § 217 trestního zákoníku.
K bodu d)
Dále trestní zákoník zavádí nové pojmy: „Nástroj trestné činnosti“ v § 135a trestního zákoníku, kdy „Nástrojem trestné činnosti se rozumí věc, která byla určena nebo užita ke spáchání trestného činu, včetně plodů a užitků“ a „Výnos z trestné činnosti“ v § 135b trestního zákoníku, kdy „Výnosem z trestné činnosti se rozumí jakákoli ekonomická výhoda pocházející z trestného činu; Bezprostředním výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, včetně plodů a užitků; Zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků, která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti,nebo ve kterou byla věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti, byť jen zčásti, přeměněna, nebo k jejímuž zhodnocení došlo, byť jen zčásti, prostřednictvím věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti.“
K bodu e)
Do trestního řádu se zavádí § 7b, kde kterého „Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat. Je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům. Příkaz je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. V příkazu musí být označena data, na která se příkaz vztahuje, důvod, pro který mají být data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, a doba, po kterou mají být tato data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, která nesmí být delší než 90 dnů. Příkaz musí obsahovat poučení o následcích neuposlechnutí příkazu.“
K bodu f)
Do zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se vkládá nové ustanovení § 65a Uchovávání dat na žádost České republiky, kdy „je-li pro účely trestního řízení zapotřebí zajistit urychlené uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací, který se nachází na území cizího státu, útvar Policie České republiky, který plní funkci kontaktního místa podle mezinárodní smlouvy (dále jen „útvar Policie“) požádá s předchozím souhlasem justičního orgánu cizozemský orgán o uchování takových dat“ a dále nové ustanovení 65b Uchování dat na žádost cizího státu, kdy „požádá-li cizozemský orgán o urychlené uchování dat uložených v počítačovém systému nebo nosiči informací, který se nachází na území České republiky, žádost vyřídí s předchozím souhlasem justičního orgánu útvar Policie.“
