Předkupní právo se objevovalo v našem právnímu řádu již od nepaměti. S nástupem Nového občanského zákoníku roku 2014 bylo ovšem toto právo značně zredukováno a platilo jen v některých případech. To vyvolalo ve společnosti diskuzi, která nakonec roku 2018, vyústila ve znovuobnovení předkupního práva. Tato novelizace ovšem přinesla více škody než užitku, a tak se opět začalo uvažovat o úpravě tohoto institutu. Od 1. 7. 2020 vstoupí v účinnost novelizace tohoto institutu s velmi zásadními změnami. Jaké to jsou?

Nové znění § 1124 Občanského zákoníku zní:

(1) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

(2) Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

Tyto změny zjednodušeně znamenají to, že předkupní právo de facto přestane existovat, tedy až na jednu výjimku. Touto výjimkou je dědictví. Pokud byste nemovitost zdědili, budete mít tuto povinnost ještě 6 měsíců po nabytí dědictví, tedy jen za předpokladu, že zde bude osoba s předkupním právem. Po uplynutí této lhůty budete moci volně nakládat s nabytou movitostí či nemovitostí.

Pokud tedy například vlastníte či koupíte podíl na nemovitosti a chcete ho prodat, tak již nemáte povinnost nabídnout předkupní právo spoluvlastníkovi nemovitosti. Tato zákonná úprava přinese do praxe zjednodušení zejména při prodeji podílů na pozemcích, které mají nízkou hodnotu a náklady na dodržení předkupního práva jsou často vyšší než samotná cena nemovitosti.

Další zjednodušení nastane v prodeji bytů, ke kterým náleží garážové stání, sklepy či předzahrádky. Tyto části se totiž převádí jako podíly s bytovými nebo nebytovými jednotkami a dle současné úpravy vzniká prodejci povinnost tento podíl nabídnout ostatním spoluvlastníkům. To je ovšem velice zdlouhavé a nákladné, jelikož těchto spoluvlastníků je mnohdy několik desítek. Novelizace tuto povinnost ruší a pro praxi to tedy přinese značné zjednodušení a urychlení.

Stav nouze nemá dopady a vliv pouze na ekonomiku státu a jejich občanů anebo na jejich zdraví, ale i na trestnost činů, spáchaných v době jeho trvání.

Nouzový stav, vyhlášený usnesením Vlády ČR ze dne 12.3.2020, č. 69 /2020 Sb., je krizovou situací podle § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Dopustí-li se pachatel trestného činu v době jeho trvání, je mu tak možno přičítat přitěžující okolnost podle § 42 písm. j) trestního zákoníku.

Současně je nutné stávající pandemii koronaviru, způsobujícího onemocnění COVID-19, považovat za jinou událost ohrožující zdraví nebo život lidí, ve smyslu kvalifikovaných skutkových podstat podle:

§ 152 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku - šíření nakažlivé nemoci

§ 153 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku - šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti

§ 156 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku - ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty

§ 157 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku - ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti

§ 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku - krádež

§ 206 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku - zpronevěra

§ 209 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku - podvod

§ 218 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku - lichva

§ 357 odst. 4 písm. a) trestního zákoníku - šíření poplašné zprávy

V praxi to znamená, že pokud například pachatel ukradne mobil v hodnotě 6.000,-Kč, a za normálních okolností by byl posuzován jeho skutek v odst. 1 písm. a) § 205 trestního zákona a byl ohrožen trestem 0-2 roky odnětí svobody, zákazem činnosti nebo propadnutím věci, bude po dobu trvání pandemie jeho skutek posuzován bez ohledu na hodnotu věci v odst. 4 písm. b) § 205 trestního zákona a ohrožen bude zvýšenou trestní sazbou 2-8 let odnětí svobody.

S ohledem na zásadu formálního pojetí trestného činu (§ 13 odst. 1 trestního zákoníku) je nutno vždy uvedené trestné činy, spáchané v době trvání pandemie, takto právně kvalifikovat.

Při ukládání trestů budou soudy zvažovat, zda pachatel těžil z toho, že trestný čin spáchal během trvající pandemie či zda mu tato okolnost spáchání trestného činu usnadnila, tedy zda jednání pachatele zvyšuje konkrétní škodlivost činu pro společnost či nikoli (např. vloupání do obchodu, uzavřeného v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem; vylákání finančních prostředků pod záminkou dodání zdravotnického materiálu, apod.)